Vašek Uruba

Sociální sítě, to je dnešní téma číslo 1. Velmi protěžované spletité pavučiny, které chytily již stovky milionů lidí po celém světě. Je to móda nové doby, která zachvátila lidstvo. Dnes už je zkrátka nemoderní nebýt online.

Všechno „internetové sociální“ pramení ze základní lidské potřeby být s ostatními v kontaktu. Ať už s těmi, které jsme již dlouhá léta neviděli, nebo i s těmi, se kterými se vídáme každý den tváří v tvář. Počítače nám zkrátka daly novou možnost komunikace po celém světě, vše vnímáme opět jinak. Už se ani nemusíme zvedat ze židle a přitom budeme se všemi svými přáteli v neustálém kontaktu. Pomocí sociálních sítí můžeme ostatní snadno oslovovat, oznamovat jim své pocity, nebo s nimi přímo v reálném čase komunikovat. Možnosti jsou takřka neomezené. Také proto jsou sociální sítě tak oblíbené. Oblíbené jako nikdy dřív.

Zdržím se úvah, zda-li je současný vývoj událostí dobrý, nebo špatný, protože jakékoli polemiky jsou naprosto k ničemu. Vše se vyvíjí a svět jde prostě dál svým směrem.

Jedna ze současně nejoblíbenějších sítí je jednoznačně Facebook (česky také Fejsbuk). Původně naprosto nevinný projekt sloužící k interní komunikaci na jedné americké univerzitě. Jak tomu ale obvykle bývá, zase se něco zvrtlo a nyní se jedná o 3. nejnavštěvovanější internetovou stránku světa.

Jedním z důvodů tak kolosálního úspěchu Facebooku je jednoznačně jeho obrovský potenciál a rozšířitelnost. Proč si tam nezaložit profil, když mi něco tak obyčejného umožní zdarma zůstat ve styku s bývalými i současnými přáteli a všerůznými způsoby s nimi interreagovat. Ostatně možnost interakce s ostatními je  úplný grund naprosto všech sociálních sítí. K tomuto účelu má Facebook zřízen real-time chat, systém adresovaných soukromých zpráv, lidé se mohou sdružovat do skupin podle svých zájmů, každý uživatel má navíc svou Zeď, kam může psát příspěvky on i jeho přátelé, a je tu k dispozici mnoho dalších aplikací (modulárnost Facebooku je další zajímavost, vše funkční je postaveno jako aplikace zasazená do nějakého společného rámce – to i ta zmiňovaná Zeď, Chat, atd.). Máme zde např. zábavné ankety, testy osobnosti, darování piv, házení vejci, atd., atd.. Vnitřní síla Facebooku spočívá v dokonalé soudržnosti a provázanosti těchto aplikací – tj. např. že na vaší Zdi se objeví, kdo vás zrovna porazil ve virtuálním pokeru a kolik jste prohráli. Tento fakt značí obrovský potenciál, který je umocněn tím, že každý si může vytvořit svou zcela vlastní aplikaci, protože Facebook poskytuje pro svůj interaktivní komplex API s kvalitní a velmi obsáhlou dokumentací.

Většinu uživatelů však nezajímá ani tak to API, jako spíš fakt, že mají před sebou něco, pomocí čeho se můžou neustále udržovat v tolik potřebném kontaktu s ostatními. I doma u počítače se mohou ptát na názory ostatních, psát si s nimi  o všem možném, hrát s nimi všerůzné hry, hanět je ve všemožných citlivých anketách, přejet je virtuálním parním válcem, nebo jen světu sdělit, jak se zrovna mají. A to je jim umožněno právě díky desetitisícům přerozmanitých aplikací, které jsou propojeny do jednoho velkého celku. Je to fascinující.

Ovšem tohle s sebou neodvratně přináší i stinné stránky. Ta hlavní - lidé na Facebooku prostě tráví moc času. Možností jak ten čas zabít, se tady totiž naskýtá až nezdravě mnoho . A další a další uživatelé přicházejí. Facebook je magnet.

Všechny uvedené důvody jsou také vysvětlením, proč taková síť jako Facebook v počtu uživatelů a oblíbenosti mezi mladými naprosto válcuje např. Twitter. Ač Facebook z Twitteru již mnohé „obšlehl“ (např. poslední verzi Zdi), koncepce je zkrátka jiná. Twitter je totiž mikroblogovací systém, který kromě tohoto nic moc nenabízí. Slouží tak maximálně k předání nějaké textové informace, např. horké novinky v oboru (bývají zde dřív, než na předních zpravodajských severech), zajímavé zprávy a dalších, kterých se na Facebooku marně dočkáte. Žádné aplikace navíc. Téměř čistá účelnost. Lidé mají ale rádi všechno na jednom místě a hodně zábavy, proto Facebook jasně vítězí v počtu uživatelů. Ale srovnávat Twitter s Facebookem je jako srovnávat motorku s autobusem.

Hodně cool je taky to, že inzerenti mohou na Facebooku přesně zacílit svou reklamu (která je zde velmi oblíbená PPC). Facebook sesbírá vaše osobní údaje, které jste do svého profilu zadali, pak do jakých skupin jste se přidali, apod., a po vyhodnocení vám zobrazí tu reklamu, která je přesně pro vás. Vy se tak můžete dostat k výrobku či službě, která vás zajímá, a inzerent zase bude mít vysoký konverzní poměr. To Twitter tak snadno nenabídne (tam můžete tak maximálně cíleně mikroblogovat – a to dá přece práci…). Úžasné.

A jak to vidím já?
Facebook = kolosální síť žeroucí čas s občasným praktickým využitím a velkým marketingovým potenciálem
Twitter = velká síť se zdrojem hodnotných informací, občas zábavou a velkým marketingovým potenciálem

Velmi mě potěšila zpráva, že tato oblíbená služba Googlu bude dostupná i u nás. Zobrazit si jakoukoli ulici de facto z pohledu vlastních očí má neskutečné kouzlo. Umožňuje mi podívat se tam, kam se možná nikdy nepodívám. Vždycky mě mrzelo, že Street View se nedá využít v naší domovině – mohl bych např. předem zkouknout místo, na které se mám z nějakého důvodu dostavit, ale nikdy předtím jsem tam nebyl (např. výdejna internetového obchodu, nový zubař, úřady…). To se však dne 7. října 2009 změnilo, a v Google Street View se oficiálně objevila důkladně nafocená Praha.

Google Street View je služba dostupná přes Google Maps, což znamená, že se k ní dostaneme třeba přes webové rozhraní maps.google.com, nebo i pomocí skvělého programu Google Earth. Ovládání je velmi jednoduché – u lišty se zoomem mapy se objevil oranžový panáček, který se jednoduše přetáhne myší přímo na mapu. Pokud si uživatel chce nechat zobrazit jen náhled, panáčka chvíli podrží nad inkriminovaným místem. Pokud chce mít 360º panoráma hezky přes celé okno, panáčka tam prostě pustí. Tažením myši se pak lze rozhlížet okolo sebe.

Zatím je pokryta „pouze“ Praha a okolí + dálnice D1. Jelikož ale auto Googlu bylo spatřeno na mnoha dalších místech České Republiky, můžeme očekávat brzké pokrytí dalších měst.

Google Street View je zkrátka super služba, která rozhodně stojí přinejmenším za vyzkoušení.

Je to již nějaký pátek, co jsem opustil oblast psaní odborných článků na téma výpočetní techniky. Tehdy mě k tomu dovedl nedostatek motivace,  díky kterému jsem na tuto bohulibou činnost úplně zanevřel. Od té doby uplynulo již hodně vody a nyní jsem si řekl, že s tím něco prostě musím udělat. Tak se v mé hlavě zrodilo mnoho hypotéz, z nichž některé byly úplně „snílkovské“, ale našla se mezi nimi i jedna zcela reálná. Založit si vlastní blog a psát na něj příspěvky. Jen tak, prostě vyventilovat své názory, postřehy a zkušenosti. Jelikož jsem pravidelným čtenářem mnoha internetových blogů, vím,  že bez něj už to dál prostě nepůjde.

Blog je velmi flexibilní internetové médium, které odráží nejen pocity svého autora, ale také může přinést spoustu věcných a zajímavých informací. Může snadno sloužit jako internetová vizitka. Když jsem si tohle uvědomil, nebylo pochyb.

Zbývala mi jediná věc, kterou jsem musel vyřešit – prostor, na kterém bych tuto moji vizi realizoval. Hosting jsem měl k dispozici, ale scházela mi nějaká trefná doména. Rozhodl jsem se, velmi originálně, obsadit si nějakou doménu ve tvaru mé_příjmení.něco (tj. „uruba.něco“). Shodou náhod jsem na internetovém fóru o podnikání – Webtrhu – narazil na nějaké názory ohledně doménového registrátora Godaddy.com. Dozvěděl jsem se, že domény s TLD .info se dají zaregistrovat za velmi mrzký peníz ($0,92 místo $11,92 na rok – no nekupte to ). Doména „uruba.info“ byla tudíž ihned po ověření obsazenosti (či spíše „volnosti“) moje . Jelikož mě Godaddy.com velmi potěšil svým technickým zázemím (ne tak reklamami a podstrkovanými službami, ale to je zase jiná věc), určitě sem o něm v budoucnu napíšu něco víc.

A tím se dostávám k zásadní otázce – o čem že budu psát? Řekl jsem si, že je určitě dobré se s ostatními podělit o své názory a zkušenosti ze života – tudíž zde bude k nalezení všehochuť, vždy namixovaná podle toho, co je zrovna v mém životě aktuální. Takže jednoduše – tématicky „no boundaries“

A to je prozatím vše, přátelé.